To mi stačí, chci to začít řešit →

Small talk s klientem: jak začít rozhovor, aby nebyl trapný

Small talk s klientem není vata. Je to budování bezpečí. Věty na první minuty, jak přejít k byznysu a co v úvodu raději neříkat.

Martin Luňák · 8 min čtení

Martin Luňák zve k rozhovoru

Small talk s klientem je krátký úvodní rozhovor před tím, než přejdete k věci. V obchodě nejde o počasí ani o zdvořilostní vatu. Jde o to, aby se klient během prvních minut cítil v bezpečí, protože dokud se tak necítí, neposlouchá vás. Když small talk postavíte na pojmenovaném záměru a jasné struktuře, přechod k byznysu přijde sám a trapné ticho nenastane.

📌 V kostce

  • Small talk není vata, ale bezpečí. V Metodě empatického prodeje je Bezpečí první pilíř. Bez něj klient hledá únik, ne řešení.
  • Na začátku řekněte, proč tu jste. Pojmenujte záměr, popište strukturu schůzky a dejte klientovi kontrolu.
  • Udělejte krok zpátky hned v úvodu. „Jestli vám můžu být na pomoc, nebo ne.“ Klient přestane nasazovat brnění.
  • Technické otázky si nechte na později. Na začátku působí jako výslech, i když je myslíte dobře.
  • Přechod k byznysu je otázka na motivaci. „Co je vlastně za tím, že jste se ozval?“

☕ Úvod rozhovoru vám nejde a chcete to probrat na vaší situaci?

Domluvit konzultaci →

🛡️ Proč small talk není vata, ale budování bezpečí

Spousta podnikatelů small talk odbude. Buď ho přeskočí a jdou rovnou k nabídce, nebo ho natahují, protože nevědí, jak z něj ven. Obojí má stejnou příčinu: nevědí, k čemu úvod rozhovoru slouží.

V Metodě empatického prodeje na to mám jednoduché pořadí: bezpečí → otevřenost → důvěra → naslouchání → rozhodnutí. Klient se rozhoduje až na konci té řady. A na začátku je bezpečí.

Na trénincích to říkám takhle: vaším prvním úkolem v jakémkoliv prodejním rozhovoru není prodat. Není to ani naslouchat. Je to vytvořit bezpečí. Nejstarší část mozku klienta si v prvních minutách klade jedinou otázku: je tohle bezpečné? Dokud odpověď nezní ano, klient vaši prezentaci neposlouchá. Hledá cestu ven.

V metodice popisuji příběh dvou prodejců, kteří přišli za stejnou podnikatelkou s účetním softwarem. První byl perfektně připravený a 45 minut prezentoval. Druhý se usadil, a než otevřel laptop, zeptal se, co ji k hledání nového softwaru přivedlo a co jí dosavadní řešení komplikuje. Podepsala s druhým, i když byl dražší. Protože se jako první zeptal, jak jí je.

Tohle je small talk v obchodě. Není to „hezky jste to tu zařídili“. Je to první projev zájmu o člověka.

Infografika: small talk s klientem – krok nula a 4 kroky, jak začít rozhovor bez trapnosti a přejít k věci.

🧭 Krok nula: záměr, se kterým do rozhovoru jdete

Small talk bývá trapný hlavně tehdy, když nevíte, co od rozhovoru chcete. Pak plácáte, protože nevíte, kam míříte. Proto dělám před každým hovorem krok nula. Určím si záměr.

Já i moji obchodníci si dáváme tři úrovně:

  1. Maximální. Co všechno by se mohlo stát, kdyby to dopadlo opravdu výborně? Objednávka, doporučení, reference.
  2. Střední. S čím budu odcházet spokojený?
  3. Minimální. Posunout se ve vztahu s tím člověkem o kousek dál. A dozvědět se něco o něm i o tom, jak vnímá mě a moje řešení.

Ta minimální varianta je důležitá. Pokud ji máte, nemůže rozhovor dopadnout špatně. A tohle klient pozná. Nemusíte z něj tahat ano, takže na vás nepůsobí jako „hladový vlk“.

Patří k tomu i váš vlastní stav. Abych mohl udělat „dobrý den“ druhým, musím nejdřív umět udělat dobrý den sobě. Klient čte vaši energii dřív než vaše slova.

💬 Co říct v prvních minutách: Zakotvení ve třech krocích

Na začátku každé schůzky dělám tři věci. Říkám jim Zakotvení.

1. Pojmenuju záměr. „Rád bych dnes pochopil, jak to u vás funguje a co potřebujete. Nechci nic prodávat za každou cenu – chci zjistit, jestli vám vůbec můžu pomoci.“

Tahle věta mění všechno. Klient slyší: tenhle člověk mi nechce narvat něco, co nepotřebuju.

2. Popíšu strukturu schůzky. „Navrhuji: nejprve vám položím pár otázek – asi 20 minut. Pak vám ukážu, co máme – 15 minut. A pak se rozhodneme, zda dává smysl pokračovat. Jak to zní?“

Klient ví, co ho čeká. Nemusí se bát, že ho za půl hodiny někdo bude tlačit k podpisu.

3. Dám klientovi kontrolu. „Kdykoli budete chtít, můžeme zastavit nebo přesměrovat.“

U kratšího hovoru se dá všechno spojit do jedné věty: „Mám na vás dnes 30 minut – chci, aby byl čas užitečný pro vás. Plánuji se hodně ptát, abych pochopil vaši situaci. Je to tak OK? A co vy – máte něco, co byste chtěli vědět hned na začátku?“

Když voláte někomu, kdo vás nečeká, začněte povolením: „Volám nenadále a nevím, zda máte teď chvíli – pokud ne, rádi zavolám jindy.“ Paradoxně, když lidem dáte možnost říct ne, častěji řeknou „dobře, co chcete?“. Víc o studeném telefonu najdete v článku Cold calling bez tlaku.

👶 Co v úvodu neříkat

Technické otázky hned na začátku. Seděl jsem s výrobcem prémiového produktu na míru. Rozměry, materiál, technologie – na těch otázkách stojí cena i výsledek. A on je pokládal hned v úvodu. Řekl jsem mu: představ si, že jsi na rande, a ještě před předkrmem padne otázka, jestli bys chtěl spíš chlapečka, nebo holčičku. Je to prostě moc brzo.

Ta otázka není špatná. Je špatně načasovaná. Klient si neřekne „ten je důkladný“. Řekne si „ten už mi to počítá“.

Hovor bez důvodu. V jednom Horkém křesle jsme simulovali hovor na doporučení. Volající se představila, ale neřekla, PROČ volá. Do minuty byl hovor u konce. Když klient neví, proč s ním mluvíte, domyslí si to sám. A obvykle si domyslí telemarketing.

Úvod podle vašeho typu, ne podle klienta. Každý z nás má v úvodu svůj typický přešlap. Ukazuji to na třech typech z testu Srdce / Mozek / Koule:

  • Srdce bývá hned na začátku moc osobní a snaží se být oblíbené: „Děkuji Vám moc, že jste si na mě udělal čas, máte to tady moc hezké. Jak se dneska máte?“
  • Mozek startuje suše a skočí rovnou do detailů: „Abych Vám to mohl spočítat, rovnou se zeptám – jaký byl Váš zisk minulý rok?“
  • Koule začne agresivně a jde po prodeji: „Takže, kvůli čemu jste vlastně přijal tuhle schůzku, pane Nováku?“

Cílem není se měnit. Cílem je naučit se přepínat. Jaký typ jste vy, zjistíte v článku Srdce, Mozek, Koule.

🎥 Trénink O klienty postaráno (90 minut, zdarma) Na tréninku procházím celý obchodní rozhovor od prvních vět až po návrh dalšího kroku. Uvidíte, jak úvod navazuje na otázky a otázky na nabídku, takže už nebudete mít pocit, že nevíte, kam navázat.

Pustit si trénink →

🌉 Jak ze small talku přejít k byznysu

Přechod k byznysu není skok. Je to otázka. A nejlepší je otázka na motivaci, ne na parametry.

Na příchozí poptávku začínám krokem zpátky: „Volám vám, protože jste nám včera nechal kontakt. A já bych se na to chtěl podívat a zjistit, jestli vám v tom můžu nějakým způsobem být na pomoc – a nebo ne.“ Všimněte si konce věty. Už v úvodu dělám krok zpátky. Klient tím přestane mít pocit, že ho chcete ulovit.

Pak se ptám, co je za tím, že se ozval: - „Co je vlastně za tím, že jste nám včera reagoval?“ - „A jak dlouho už nad tím přemýšlíte?“ - „A kdy byl ten první okamžik, kdy jste si řekl, jaké by to bylo…?“

Poslední otázka funguje líp, než se zdá. Odpověď skoro nikdy nezní „včera“. Klient začne vyprávět, a vy jste uprostřed rozhovoru o tom, co je pro něj důležité.

Odtud vedou tři okruhy otázek, které jsou pro Metodu klíčové: 1. Očekávání od produktu: „Co očekáváte od [služby], aby vůbec dávalo smysl do toho dát vaše peníze, energii a čas?“ 2. Očekávání od dodavatele: „Co očekáváte od člověka, který by vám s tím měl pomoct?“ 3. Kritéria kvality: „Jak zjistíte, že je to opravdu kvalitní?“

Jak se ptát, abyste dostali víc než „ano“ a „ne“, rozebírám v článku Otevřené otázky.

🎬 Ukázka: první dvě minuty hovoru

Situace: podnikatel s vlastní službou volá člověku, který mu včera vyplnil kontaktní formulář. Ukázka je složená z formulací, které používám.

Podnikatel: Dobrý den, pane Nováku, to jsem rád, že jsme se spojili. Mám na vás dnes zhruba 20 minut a chci, aby byly užitečné pro vás. Volám, protože jste nám včera nechal kontakt. Chtěl bych zjistit, jestli vám můžu být na pomoc – a nebo ne. Je to tak v pořádku? Klient: Jo, jasně. Podnikatel: Navrhuju, že se vás nejdřív zeptám na pár věcí. A na konci se spolu rozhodneme, jestli má smysl pokračovat. Kdykoli můžeme zastavit. Co bylo vlastně za tím, že jste se nám ozval? Klient: No… už to nějakou dobu řeším. Podnikatel: A kdy byl ten první okamžik, kdy jste si řekl, že s tím chcete něco dělat? (ticho)

V téhle ukázce nepadla žádná otázka na rozpočet, termín ani technické detaily. A přesto už rozhovor běží k věci. Po té otázce přichází to nejtěžší: mlčet. Proč je ticho po otázce tak důležité, popisuji v článku Aktivní naslouchání v obchodě.

🐢 Bezpečí beze slov

Small talk neděláte jen slovy. Pomáhají tři věci:

  • Zpomalení. Zpomalte pohyby, řeč a dělejte pauzy. Každé zpomalení klientovi říká: nespěchám a nemám na vás tlak. Je to nejsilnější nástroj, jak navodit bezpečí tělem.
  • Místo. Kde to jde, jděte za klientem, nebo zvolte neutrální místo, třeba kavárnu. Ve vaší kanceláři nebo showroomu má klient obranu vyšší.
  • Váš klid. Když ticho vyplňujete, protože ho nesnesete, klient pozná nervozitu. Ticho je v pořádku.

Víc o tom, co říká tělo, najdete v článku Neverbální komunikace v obchodě.

☕ Chcete, aby vaše rozhovory začínaly v klidu a končily jasným dalším krokem? Krátký dotazník, telefonát s mou pravou rukou a konzultace se mnou. Projdeme, jak u vás rozhovor začíná, kde klient zavírá dveře a co s tím.

Krátký dotazník, telefonát s mou pravou rukou a konzultace se mnou.

Domluvit konzultaci
Martin Luňák – Empatický prodej, autor článku

Martin Luňák je sales mentor a autor Metody empatického prodeje. V obchodě je od roku 2006, proškolil přes 2 500 lidí a školil obchodní týmy firem jako Vodafone, O2 nebo Alza. Dvě vlastní firmy vybudoval a prodal. Pomáhá podnikatelům a firmám získávat klienty bez tlaku, přes vztah a jasný obchodní proces. Sídlí v Brně, pracuje primárně online pro celou ČR a SK. Více o mně Víc o mně

Podpis Martin Luňák

Časté otázky

Co je small talk v obchodě?

Je to krátký úvod rozhovoru před přechodem k věci. V Metodě empatického prodeje slouží k tomu, aby se klient cítil v bezpečí. Bez pocitu bezpečí klient nenaslouchá a hledá, jak z rozhovoru odejít.

Jak dlouho má small talk trvat?

Pevný čas neexistuje. Důležitější je, aby klient na začátku slyšel váš záměr, věděl, jak schůzka proběhne, a měl pocit kontroly. Tři kroky Zakotvení zaberou zhruba minutu až dvě.

Jak přejít ze small talku k obchodu?

Otázkou na motivaci, ne na parametry. Například: „Co je vlastně za tím, že jste se nám ozval?“ nebo „Kdy byl ten první okamžik, kdy jste nad tím začal přemýšlet?“ Klient začne mluvit o tom, co je pro něj důležité.

Co v úvodu rozhovoru neříkat?

Technické otázky na rozměry, rozpočet nebo zisk, dokud mezi vámi není vztah. A nevynechávejte důvod, proč voláte. Když ho klient nezná, domyslí si, že mu chcete něco prodat.

📚 Další články

Jak oslovit zákazníka poprvé: věty, které fungují – článek Martina LuňákaJak oslovit zákazníka poprvé: věty, které fungujíJak oslovit zákazníka poprvé e-mailem, na LinkedInu, osobně i po telefonu. Konkrétní věty podle Metody empatického prodeje, bez tlaku a triků.Číst →Aktivní naslouchání v obchodě: technika hlubokého naslouchání v 5 krocích – článek Martina LuňákaAktivní naslouchání v obchodě: technika hlubokého naslouchání v 5 krocíchAktivní naslouchání v obchodě krok za krokem: otevřená otázka, ticho, parafráze, prohlubující otázka a pojmenování emoce. Bez triků, s větami do…Číst →Otevřené otázky v prodeji: příklady a kdy použít uzavřené – článek Martina LuňákaOtevřené otázky v prodeji: příklady a kdy použít uzavřenéOtevřené a uzavřené otázky v obchodním rozhovoru: proč se ptát na budoucnost, co dělat s tichem a odpovědí „nevím“. Banka otázek podle fáze rozhovoru.Číst →