
Cold calling (studené volání) nemusí být tlačení do obchodu. Když hovor nestavíte na tom, že musíte prodat, ale na tom, že chcete zjistit, jestli můžete pomoct, strach z odmítnutí slábne. První věty mají vytvořit bezpečí: udělat krok zpátky, říct, proč voláte, a nechat druhé straně kontrolu.
📌 V kostce
- Strach z volání není lenost ani slabost. Podle mě jde o brzdu Odvaha, tedy naučený program, který reaguje na možné odmítnutí.
- Cílem studeného hovoru není prodat. Cílem je posunout vztah o kousek dál a dozvědět se něco o člověku na druhé straně.
- Před každým hovorem si stanovte tři záměry (maximální, střední, minimální). Pak hovor nemůže dopadnout špatně.
- V první větě udělejte krok zpátky: „…zjistit, jestli vám v tom můžu být na pomoc — a nebo ne.“
- Na „teď nemůžu“ nereagujte „to zabere jen chvilinku“. Domluvte si čas, kdy se to hodí druhé straně.
☕ Chcete cold calling probrat na vaší situaci?
Domluvit konzultaci →😬 Proč je cold calling tak nepříjemný
Většina lidí, kteří podnikají, ví, že by měla volat. A přesto telefon leží na stole a hovor se odkládá na zítra, pak na pozítří. Tenhle stav popisuji bez příkras: někdo nedokáže zvednout telefon ani klientům, kteří ho mají rádi a už mu zaplatili.
V rámci 4 brzd podnikání (Odvaha, Sebevědomí, Hranice, Disciplína) patří tenhle vzorec pod Odvahu, tedy pod vztah k lidem. Projevuje se strachem z odmítnutí, strachem být vidět a odkládáním telefonátů. Důležité je, co brzda není: není to lenost ani nedostatek motivace. Je to strach, naučený program. A programy se dají přepsat. Více o všech čtyřech brzdách najdete v článku 4 brzdy podnikání: proč prodáváte méně, než umíte.
Druhý důvod, proč je studené volání tak nepříjemné, je obraz „obchodníka“, který si v hlavě nosíme: někdo, kdo tlačí, nenechá vás domluvit a hledá skulinu, kudy se protlačit. Kdo takhle prodávat nechce, často radši nevolá vůbec. Já jsem na lidi nikdy neuměl tlačit nebo je manipulovat. Z toho, co vypadalo jako handicap, vznikla Metoda empatického prodeje.
Odvaha přitom neznamená drzost. Nefunguje extrém „je mi jedno, co si o mně myslí“, ani extrém „radši zůstanu v koutě“. Funguje klidné „volám, protože to může dávat smysl oběma“.
📖 Příběh z praxe: jak cold calling nedělat
Sám jsem dostal studený hovor od realitní makléřky a pak jsem ho rozebíral jako ukázku. Makléřka kladla uzavřené otázky, často tři v jedné. Můj postřeh: neptala se, o co mám zájem já, ale říkala mi, o co bych zájem mít měl.
Přitom by stačila jedna otázka, která by rozhovor otevřela: „A jak by měla vypadat ideálně ta situace, kdybych tu nemovitost prodával?“ Taková otázka nechává volanému prostor mluvit o tom, co chce, a obchod tím otevírá místo toho, aby ho zavírala.
Vím přitom, o čem mluvím. Sám jsem začínal u studených kontaktů:
Přirozený obchodník jsem nikdy nebyl. Mezi lety 2006 a 2010 jsem chodil od dveří ke dveřím a seděl se sluchátky v call centru. Jedno odmítnutí za druhým. Naučil jsem se tam hlavně to, jak neztratit odhodlání a jak krůček po krůčku hledat cestu, která funguje. A taky to, že na lidi tlačit nechci a neumím. Moje první funkční věty nebyly chytré triky, ale obyčejný zájem o člověka na druhé straně. Z toho se nakonec stala celá metoda.
🧭 Postup podle Metody empatického prodeje
Moje Metoda empatického prodeje stojí na pěti pilířích: Bezpečí, Naslouchání, Pochopení bolesti, Neodolatelná nabídka a Uzavření. Shrnuji to větou: „Nejdřív znám sám sebe, pak znám klienta, pak dávám nějaký návrh.“ U studeného hovoru to v praxi vypadá takhle.

Krok 0: Záměr — tři úrovně
Než vytočíte číslo, stanovte si tři záměry:
- Maximální: co všechno byste si přáli z hovoru odnést (informace, schůzku, doporučení, objednávku, vztah).
- Střední: realistický posun, například domluvený další hovor.
- Minimální: vždycky stejný — posunout se na grafu vztahu a dozvědět se něco o člověku na druhé straně.
Minimální záměr splníte prakticky v každém hovoru, i když skončí odmítnutím. Proto podle mě hovor „nemůže dopadnout jinak než dobře“. Tohle je první a nejsilnější lék na strach z odmítnutí: přestanete měřit úspěch jen tím, jestli někdo řekne ano.
Krok 1: Bezpečí — krok zpátky hned v úvodu
Bez bezpečí člověk neposlouchá. Moje věta z praxe zní zhruba takhle: „…volám vám z toho důvodu, že bych se na to chtěl podívat a zjistit, jestli vám v tom můžu nějakým způsobem být na pomoc — a nebo ne.“ Dělám tím krok zpátky hned v úvodu.
K tomu patří krátký kontrakt: řekněte, jak bude hovor vypadat, a předem uznejte obě možnosti. „Buď tam ten společný průsečík bude, anebo nebude. A obojí je v pořádku.“ Tím z hovoru zmizí tlak na obou stranách.
Pomáhá i tělo: nejsilnějším signálem bezpečí je zpomalení. Mluvte pomaleji, než máte chuť, když jste nervózní.
Krok 2: Naslouchání — ptejte se na budoucnost
Otázky typu „Jak teď řešíte…?“ podle mě na začátku vztahu nefungují. Neznámému člověku na ně nikdo pravdivě neodpoví. Ptejte se na očekávání:
- „Co je to, co byste očekávali od [služby], aby vůbec dávalo smysl do toho dát peníze, energii a čas?“
- „Co byste očekávali od člověka nebo firmy, která by vám to měla dělat?“
- „Jak poznáte, že je to opravdu kvalitní?“
Když se člověk rozmluví o budoucnosti, prozradí sám i to, jak to má teď. Doptávejte se do hloubky („Co to konkrétně znamená?“) a do šířky („A co kromě toho?“).
Krok 3: Pochopení bolesti — touha a strach
Lidé se rozhodují podle dvou silných emocí: po čem touží a čeho se bojí. V prvním hovoru nemusíte jít do hloubky. Stačí zachytit, co je pro člověka opravdu důležité, a ověřit si to: „Takže jestli to chápu správně, pro vás je nejdůležitější… Je to tak?“
Krok 4: Neodolatelná nabídka v malém — hodnota předem
Studený hovor není chvíle na prezentaci. Mnohem lépe funguje nabídnout něco užitečného bez ohledu na výsledek. Říkám tomu „deštník“: „…jsem schopný vám během 15minutového rozhovoru říct, čím můžete vylepšit [X], nehledě na to, jestli se rozhodnete to dělat se mnou.“
Krok 5: Uzavření — další krok ať určí druhá strana
Na konci se nesnažte „zavřít obchod“. Domluvte další krok a nechte ho nadiktovat druhou stranu: „Řekněte mi termín, kdy se vám dovolám, ať si pro vás můžu naplánovat ten čas.“ Moje zkušenost: zrušit něco, co si člověk sám nadiktoval, je mentálně těžší, než zrušit něco, co mu někdo vnutil. Jak navázat po hovoru, rozebírá článek Follow-up bez otravování.
💬 Skripty prvních vět: co říct a co ne
| Situace | Co neříkat | Co říct místo toho |
|---|---|---|
| Úvod hovoru | „Máte chvilku? Mám pro vás skvělou nabídku.“ | „Volám, protože chci zjistit, jestli vám v [tématu] můžu být na pomoc — a nebo ne. Obojí je v pořádku.“ |
| „Teď nemůžu.“ | „To zabere jen chvilinku.“ | „Úplně v pohodě, s tím se dalo počítat. Pojďme si říct, kdy si můžeme zavolat v klidu.“ |
| „Máme už dodavatele.“ | „Ale my jsme lepší / levnější.“ | „Plně chápu. Dá se čekat, že to ve firmě máte vyřešené.“ Potom jedna konkrétní věc, kterou přinášíte, a otázka: „Dávalo by smysl se o tom pobavit?“ |
| „Pošlete mi e-mail.“ | „Dobře, pošlu.“ (a ticho) | „Samozřejmě, e-mail pošlu. Ať vím, co vám poslat — je to pro vás teď aktuální téma?“ |
| „Nemám na to čas.“ | Přesvědčování, že to stojí za to. | „Úplně v pohodě, děkuju za upřímnost. Co je pro vás teď v podnikání nejdůležitější?“ |
Všimněte si, že skoro každá odpověď začíná přijetím. Můj postup u námitek je Přijetí → Kontrolní otázka; argumentaci v této fázi doporučuji vynechat. Než odpovíte, položte si otázku „Co je na tom dobrého?“ Většinou zjistíte, že druhá strana je k vám upřímná. A za upřímnost se dá poděkovat. Podobně se dá pracovat s větou „rozmyslím si to“, které se věnuje článek „Rozmyslím si to“: co klient doopravdy říká.
Další formulace pro úplně první kontakt (i mimo telefon) najdete v článku Jak oslovit zákazníka poprvé: věty, které fungují.
❤️ Jak volá Srdce, Mozek a Koule
Každý z podnikatelských typů má při studeném volání jinou past:
- Srdce buduje vztah přirozeně, ale bojí se, že bude obtěžovat, a vyhýbá se řeči o penězích. Pomáhá připravit si předem věty o hodnotě.
- Mozek čeká, „až bude připravený“, a ladí skript místo toho, aby volal. Pomáhá krok „teď jdu do akce“, i když to není dokonalé.
- Koule zavolá bez problémů, ale tlačí a málo se ptá. Pomáhá zpomalit a ptát se víc.
Který typ jste vy, zjistíte v článku Srdce, Mozek, Koule: 3 typy podnikatelů v prodeji.
⚠️ Nejčastější chyby při cold callingu
- Cílem hovoru je prodat. Pak je každé „ne“ prohra. Když je cílem posunout vztah, „ne“ je informace.
- Prezentace místo otázek. Kdo v prvních minutách vyjmenuje všechno, co umí, mluví o sobě, ne o volaném.
- Tlačení přes hranici. „To zabere jen chvilinku“ druhá strana pozná. Tlak vytváří protitlak.
- Několik otázek najednou. Jedna otevřená otázka a ticho udělají víc než tři uzavřené.
- Argumentace u námitky. Hádka o to, kdo má lepší argument, končí tím, že prohrají oba.
- Odkládání. Čím déle hovor odkládáte, tím je větší. Pomáhá denní minimum prodejních akcí a pevný čas na volání.
📞 Která brzda vás drží u telefonu nejvíc?
Strach z volání bývá nejčastěji brzda Odvaha, ale ne vždycky. Někdy za ním stojí Sebevědomí („nemám co nabídnout“) nebo Disciplína (odkládání). Co vás v prodeji brzdí nejvíc a jak přirozeně prodáváte, zjistíte v testu Srdce / Mozek / Koule na typ.martinlunak.com — 9 situací, 2 minuty, bez e-mailu.
Navazující čtení: Námitkovník: co říct na nejčastější námitky · „Nemám zájem“ · „Pošlete mi to e-mailem“

